Pa Lepielščynie biehaje čupakabra? Žychar złaviŭ dziŭnaha źviera, chacieŭ zavieźci śpiecyjalistam, ale žyvioła źbiehła FOTA
Žycharka ahraharadka Stai znajšła ŭ ciaplicy na ŭčastku nieviadomaha źviera, piša lepielskaja rajonka. Jana źviarnułasia da susieda, jaki pracavaŭ u lasnoj haspadarcy, i paprasiła ahledzieć znachodku.

Mužčyna byŭ u šoku, kali pabačyŭ žyviołu: jana viała siabie zusim spakojna i jaje možna było ŭziać na ruki. Adnak było bačna, što heta nie sabaka i nie kot. Doŭhi chvost biez poŭści, jak u pacuka, daŭhija kipciury. Ad źviera pachła ci to salonaj rybaj, ci to hnillu.
Viaskoviec vyrašyŭ źviarnucca da śpiecyjalistaŭ. Pakłaŭ žyviołu ŭ miašok i prynios u niežyły dom. Viarnuŭsia praz 20 chvilin — a źvier da taho momantu ŭžo źbieh.
Ciapier miascovyja hadajuć, chto heta byŭ: čupakabra, chvory sabaka ci janot albo niešta inšaje.
Ciapier čytajuć
Historyja ŭ EHU — heta histfak vašaj mary. Jeŭrapiejski dypłom z navučańniem na biełaruskaj movie pry intensiŭnym vyvučeńni anhlijskaj. I poŭnaja svaboda

Historyja ŭ EHU — heta histfak vašaj mary. Jeŭrapiejski dypłom z navučańniem na biełaruskaj movie pry intensiŭnym vyvučeńni anhlijskaj. I poŭnaja svaboda
«Vajna ŭsio śpiša». Biełaruskim udzielnikam hiej-prajda ŭ Vilni pahražali raspravaj ad imia biełaruskich vajaroŭ za vykarystańnie bieła-čyrvona-biełaha ściaha

Kamientary