Litaratura99

Ciotka. Leta

15 lipienia spaŭniajecca 135 hod z dnia naradžeńnia paetki Ałaizy Paškievič (Ciotki).

15 lipienia spaŭniajecca 135 hod z dnia naradžeńnia paetki Ałaizy Paškievič (Ciotki).

Leta

Niva šumić kałasami

Žyta śpiełaha, aŭsa;

Ŭsia prybrana vasilkami,

Jak dziaŭčyna da vianca.

Vieciarok pa joj hulaje,

Kłonić kołas da ziamli,

Sonca ziernie nalivaje,

Busł klakoča na humni.

Haspadar biažyć z kasoju

Na zialonu sienažać,

Śpiašyć vykasić z rasoju,

Smahlej, hładčej travu ściać.

Baby myjuć, chusty rubiać,

Šjuć saročki, fartuchi.

Čutna – ŭ lesie niedzie trubiać,

Sočać hniozdy pastuchi.

Dzieci ŭ pasiecy źbirajuć

Da kuziomak paziamki,

A ŭ hrybach dziaŭki hukajuć:

«Siudy, chłopcy, dzieciuki!»

Nastaŭ dzioń, prycichli chaty,

Vioska stała, jak u śnie,

Chiba tolki kot łachmaty

Dzie na prypiečku ziaŭnie

Abo dzied staletni ź piečy

Rakam lezie vady śpić.

Horb ad pracy sieŭ na plečy,

Vočy słaby. Ciažka žyć!

Kaliś dzied byŭ małajčynaj,

Sprytnym chłopcam ŭ vioscy słyŭ.

Pieršy ŭ taniec jšoŭ ź dziaŭčynaj,

Miod, harełku bojka piŭ.

A ciapier – trasucca ruki,

Hałavy nie utrymać.

«Na pieč, dziedu! – kryčać ŭnuki, –

Para tabie umirać!»

A zhlani na našu viosku:

Ŭvieś paletak až haryć!

Tak, jak pčoły ŭ žoŭtym vosku,

Jak ałtar, tak zichacić!

Jak by z stužak, jak by z kvietak

Dyvan piekny tkač satkaŭ,

Jak by z ruty dy nahnietak

Bukiet vielki maj ukłaŭ.

To ŭ deseni, to u kletki,

Ŭ žyvych farbach bjecca jon.

Nu, nia ludzi! Dalbu, kvietki!

Ich listočki dajuć zvon.

Chiba ž heta nie ŭ paletak

Jakim čaram ja papaŭ

A ŭ harodčyk z rožnych kvietak,

Dzie artysta zasiavaŭ.

I mo heta nie dziaŭčyny

Huduć letam nad snapom,

A kaliny dy maliny

Ciahnuć ručki za chmialom.

Baču ja: idzie ihryšča,

Tam viasiella ščyry śmiech.

Čuju skrypku, dudka śvišča,

Ŭ flejtu dujuć, jak u miech.

Ljecca pieśnia, biahuć tony,

Až dušu na čaści rvie.

Ŭ barabany bjuć, u zvony,

Viecier ŭ huby sabie dźmie.

Dryžyć nołas, sierp až pienić,

Syple iskry z-pad zuboŭ.

Pieraviasła ruki ščemić,

Snop iści skakać hatoŭ.

Vot ihryšča tak ihryšča!

Nat i kopy pajšli ŭ tan.

Im u tachtu požnia śvišča,

Padcinaje baraban.

Nieba, hledziačy, źjaśnieła,

Moram čystym raźliłoś,

Tak, jak lustra, pasinieła,

Z słonkam jasnym abniałoś.

Les machaje hałavoju,

Dub, nachmuryŭšysia, śpić,

Volcha šepča ź leščynoju,

Bieraźniak kusty śmiašyć.

Muchamory, jak žaŭniery,

La darohi stali ŭ rad,

Harać žaram ich kaŭniery,

Šapki bliščać tak, jak had.

Baravik – hryb nad hrybami –

Ab pień śpiorsia, zły staić,

Robić sud jon nad bratami,

Hodzić, prosić zhodna žyć.

Suraviežki z kaźlakami

Viaduć svarbu ŭ dobry ład.

Z strachu ryžyk z maślakami

Ŭ moch zašycca byŭ by rad.

Ptušak ščohat ŭsiudy mleje,

Pa listočkach ŭvierch biažyć,

To stužeje, to słabieje,

To na hollach zaskrypić.

Mušu ŭziacca da raboty,

Mušu mieć mazol na znak,

Mušu lić i ja tak poty,

Kab pryznali, što radak.

Dajcie, žniejki, sierp zajmisty,

Dajcie hostruju kasu,

Źmiatu ź nivy chleb ziarnisty,

Z travy biełuju rasu.

Dajcie chustu mnie pikovu,

Kińcie bieleńki fartuch,

Zrablu farbu ja cianiovu,

Vas zmaluju ŭ adzin duch.

Tolki škoda – farb zamała,

Trudna budzie rysavać.

Niama ž takoj, kab bliščała,

Niama ž pendźla dzie dastać,

Što marščynkaj na paŭcinie

Cieniem lohkim śled viadzie,

Adnym zmacham pa chuścinie

Tvar adbiŭ by, jak ŭ vadzie.

Zrablu kvačyk z marchavieńnia,

Z roznych jahad farb nacisnu,

Z hrudziej vyrvu snop płamieńnia,

Žyvoj krovi kaplu pyrsnu –

I sprabuju, mo zmaluju

Našu Kasiu, mo sčaruju,

Vočy – nieba, broŭ – čarnieńka,

Harać ščoki, z hub – maliny...

A maja ža ž ty mileńka!

Nie spatkaŭ takoj dziaŭčyny,

Z takim žaram, z takim sprytam.

A hałoŭka, jak by žytam,

Jak pšanica kałasami,

Załacicca nad hrudziami.

Doŭhi kosy viankom ŭjucca,

Zuby biełyja śmiajucca.

Stan taniutki, jak bylinka,

Nu i Kasia, nu dziacinka!

Jak careŭna, jak bahinia!

Jak narcysa, jak viarhinia!

Jak lileja na Dunaju,

Jak praleska siarod haju;

Ćvicie Kasia na ŭsiu viosku

Zorkaj jasnaj. Kab choć krošku,

Kab jakich jašče dźvie farby,

A to skupa, mała barvy.

Marchavieńnie ŭ rukach mniecca,

Kvačyk moj na čaści rviecca,

Sił nia stanie hetkim letam

Zmalavaci. Pajdu śvietam,

Mo bolš farbaŭ tam nacisnu,

Mo ŭ artysty pendzal śvisnu.

Voś tahdy-to ja sprabuju –

Ŭsich, susiedzi, vas zmaluju!

«Skrypka biełaruskaja» (1906)

Kamientary9

Ciapier čytajuć

Pratasievič znoŭ ženicca — ciapier z tarołaham Nastaśsiaj, jakaja pracavała ŭ elitnym miedcentry «Miersi»40

Pratasievič znoŭ ženicca — ciapier z tarołaham Nastaśsiaj, jakaja pracavała ŭ elitnym miedcentry «Miersi»

Usie naviny →
Usie naviny

Ejsmant zajaviła, što razhladajecca mahčymaść sustrečy Łukašenki z Trampam3

Ejsmant: My zaŭsiody budziem rady bačyć Kim Čen Yna ŭ Biełarusi7

Kolkaść nasielnictva Homiela apuściłasia nižej za 500 tysiač1

Top-25 haradoŭ Biełarusi pa kolkaści nasielnictva. Voś śviežyja padliki2

Za minuły hod nasielnictva Biełarusi skaraciłasia jašče na 53 tysiačy čałaviek23

U Minsku adkryli kaviarniu, dzie za kavu možna płacić kolki chočaš1

Byłomu top-mieniedžaru ProStore i IT-kampanii dali try hady kałonii pa palityčnym artykule

U Prazie zakidali kaktejlami Mołatava Ruski dom7

Kim Čen Yn zładziŭ raskošny pryjom u honar Łukašenki10

bolš čytanych navin
bolš łajkanych navin

Pratasievič znoŭ ženicca — ciapier z tarołaham Nastaśsiaj, jakaja pracavała ŭ elitnym miedcentry «Miersi»40

Pratasievič znoŭ ženicca — ciapier z tarołaham Nastaśsiaj, jakaja pracavała ŭ elitnym miedcentry «Miersi»

Hałoŭnaje
Usie naviny →

Zaŭvaha:

 

 

 

 

Zakryć Paviedamić